Po 14 dnech se konal na stejných tratích druhý závod, tentokrát pod názvem Galaxy Petyša Tour. Byl jsem plný očekávání a věřil jsem, že můj výkon na téže trati bude lepší než ten minulý. Počasí bylo o něco lepší, i když v pátek taky pršelo. V den závodu bylo ráno trochu chladněji, s blížícím se startem závodu v pravé poledne už bylo docela příjemně. Přihlášených závodníků na obou tratích bylo 424.

12:00 odstartováno, nástrahám beskydskému terénu vyjelo vstříc 232 odhodlaných. Hned od startu se jede do kopce, i když kilometr pozvolna, ale pak se to zvedne. Už po několika málo kilometrech se pole závodníků začíná prosívat. Měl jsem o svých soupeřích přehled a věděl jsem, že dva jsou přede mnou a další za mnou. Vepředu byl Pavel Červenka a jeden z Čech. Za mnou byl Břeťa Sovják a další. Od začátku to byl taky taktický boj. Oba mě na Úvěs ujeli, Břeťa byl za mnou pořád asi 150 m. Za Javorníkem mě dojel a jeli jsme spolu až k občerstvovačce na Dolních Pasekách, když jsem se tady ohlédl, nebyl za mnou. O dva kilometry zpátky ve sjezdu na Paseky měl defekt jeden z mých soupeřů, Pavel to nebyl. Na Pinduli jsem dojel tři borce, zezadu se začal zase přibližovat Břeťa. Když jsme jeli spolu od chaty Mír na Skaličku připadal jsem si jako na Giru, kdy se hlídali Danilo Di Luca a Denis Menchov. Asi po kilometru jsme dojeli Pavla a ještě někoho z Uniqa Jihlava (po závodě jsem zjistil, že je ve stejné kategorii), v tu chvíli jsme jeli pohromadě čtyři ze stejné kategorie. V táhlém výjezdu jsem to chtěl roztrhat, což se částečně podařilo, neudržel se Pavel (potkal ho defekt). Pořád se mě drželi jak klíšťata, ve sjezdu do Bacova, v posledním krpálu na Buřov, a až na Dolní Bečvu, kde se sjelo k řece Bečvě, tady jsme setřásli Břeťu. Při nájezdu do lesa směrem na Petřekovu stráň jsme dojeli pár lidí z krátké trasy, a byl to boj o to těžší, borec v modrém dresu se mě pořád držel a s ním další dva. Do cíle zbývají asi 2 km, pořád se držím na vedoucí pozici, i na odbočce vlevo kolem kanalizační šachty za golfem, několik málo metrů s možností předjetí, míjíme lidi z krátké a po chodníku kolem Bečvy bez možnosti předjetí se blížíme k cíli. Posledních 200 m, cesta se otevřela, předjíždí mě Lukáš, držím se těsně za ním, poslední 50 m je to spurt na krev, v půl vteřině jsme natěsnáni tři. Borec z Uniqy dojíždí vteřinu za náma a Břeťa půl minuty.

Byl to boj do posledních centimetrů. Takový tuhý boj po celý závod, kdy jsme se sjeli čtyři ze stejné kategorie se zas tak často nevidí a kdoví jestli se někdy zopakuje. Jsem velice šťastný, že mě domácí závod tak skvěle vyšel a po tuhém boji jsem vybojoval 1.místo.

Celkovým vítězem na dlouhé trati se stal domácí jezdec Martin Haman (SUPERIOR RIDERS), druhý byl David Koziel (Keramika Koziel) a třetí Pavel Žák (TROB Team).