Po roce jsem se spolu s kolegy Jiřím Mynářem a Jiljím Krkoškou z MTB Ondřejník vydal do nedaleké ciziny, kousek od Žiliny, do dědinky Stráňavy, kde se konal Dema Fatranský maraton. Loni jsme tady byli poprvé a líbilo se nám tady. Je tu příjemná atmosféra. Myslím si, že Slováci dělají závody víc srdcem, než v Česku, aspoň je to z toho cítit.

Tak jako loni měli pořadatelé připraveny tratě o třech délkách, čísla se ale změnily: BRUTALE - 75 km/2350 m, MEDIANO - 46 km/1290 m a BAMBINO - 20 km/400 m. Jilja strašil, že v 9:00 začne pršet, já jsem mu říkal, že pršet nebude. Předesílám, že pravdu jsem měl já a počasí vydrželo. S Jurou jsme jeli Brutal a Jilja Median. Prezentace proběhla velice rychle, behěm minuty jsme byli odbaveni. Trať byla z větší části stejná, jen na začátku přibyly nějaké kilometry. Třikrát jsme si museli vyšlápnout do 1040 m. Zajímavý je závěr ve Strečně, je tady pěkná stoječka s následným drrrrncavým úsekem po louce a dojezdem do cíle po asfaltu. Jak jsem se po závodě dozvěděl, tak pár kilometrů po startu by na cestě ostnatý drát, který několik lidí trefilo, meni nimi i Jura. Letos se nedalo využít místní koupaliště, teplota nebyla zrovna koupací, snad za rok. Celkovým vítězem na 75 km trati se stal Karel Hartl (Subway UNIBON Marin Team) CZE, druhé místo obsadil Radovan Bíroš (KNAC Ružomberok) SVK a třetí Tomáš Gladiš (GHOST-MOJEKOLO) CZE.

Organizačně, technicky i lidsky bylo vše v pohodě. Stejně jako loni se mě podařilo zajet na bednu, je tu asi dobré klima a za rok se rád vrátím.