Letošní ročník se obešel beze změn, takže i trať zůstala stejná, tudíž 92 km a 3000 m převýšení.

Jelo se mně celkem dobře, bez větších problémů a nějaké krize až do místa, kde se sjíždí z Radhoště na Dolní Bečvu. V místě kde se vyjelo z lesa seděli nějací borci a hlásili mě jak na tom jsem. V tu chvíli nevím z jakého důvodu (asi chvilková ztráta koncentrace) jsem šel přes řidítka. Vzpamatoval jsem se celkem rychle a skočil na kolo, já i kolo jsme byli v pořádku. Po dalších pěti kilometrech se mě zdálo, že na pravé straně helmy jakoby kus chybělo a proudilo nějak víc vzduchu než obvykle. Až v cíli jsem zjistil, že se mně při pádu odštíplo kus helmy, navíc v ní byla díra od šutru, takže jsem unikl zranění hlavy a zachránila mi možná i život.

Myslím si, že pan Hrdina by se měl k celkovému pojetí akce postavit trochu jinak!